Skip to main content

Příprava polymerních směsí


Příprava polymerních směsí


Příprava směsí tvoří důležitý úsek zpracování polymerů, neboť většina z nich se
doplňuje přísadami, ať už s ohledem na zpracování či na dosažení požadovaných vlastností
hotových výrobků. Koncentrace složek se udává buď jako podíl vztažený na řídící složku
nebo jako podíl složky v celé směsi. Bývá zvykem, že obsah stabilizátorů a změkčovadel se
udává na polymer, zatímco například obsah plniv se udává na celou směs.
Směsi polymerů a přísad se připravují mícháním. Směs je útvar složený ze dvou nebo
více složek. Přirozeným požadavkem je, aby směs měla vyhovující homogenitu. Zpravidla se
homogenita směsi posuzuje podle koncentrace příslušné složky v odebraných vzorcích, které
by měly reprezentovat celou směs. Za homogenní směs se považuje takový útvar, u kterého je
koncentrace kterékoliv složky nezávislá na místě a době odběru vzorku. Koncentrace může
být vyjádřena číselně, objemově nebo hmotově.
Směs může obsahovat kteroukoliv kombinaci složek tuhých, kapalných i plynných.
Například do PVC se přidávají změkčovadla, která jsou většinou kapalná. Vzniká tedy
kombinace tuhá látka – kapalina. Do kaučukového latexu se šlehá vzduch, vzniká tedy v jisté
fázi výroby kombinace tuhá látka – kapalina – plyn. Systém, n němž alespoň jedna složka je
kapalná nebo plynná se nazývá disperze (mlha, suspenze, …).
Při posuzování homogenity směsi je důležitým pojmem mezní velikost částic. Rozumí
se tím nejmenší částice přidané složky po ukončení směšování. Mezní velikost může být
molekulární (pod 1 nm), koloidní (1 – 1000 nm), mikroskopická (1 – 100 μm) a nebo
makroskopická ( > 100 μm).
Směšování může být samovolné nebo vynucené. O samovolném směšování můžeme
hovořit jen v takovém případě, kdy velikost částic dosáhne molekulární velikosti. Uplatňují se
potom normální difúzní procesy. Vynucené směšování nastává účinkem vnějších sil. Je ovšem
třeba, aby nastal relativní posuv částic. Podmínky směšování se řídí tak, aby se pracovalo
v turbulentní oblasti.

Comments

Popular posts from this blog

SUV Bugatti Spartakus

Když Lamborghini debutoval  s jejich SUV Lamborghini Urus, bylo to pro mnohé velké překvapení. Nikdy za mého života jsem si nemyslel, že by Lamborghini chtěl jít cestou SUV. Koncept SUV Bugatti Spartacus zobrazuje možnost, jak by mohlo vypadat SUV od Bugatti.

Spartakus je prudký koncept SUV, který míří na stejnou skupinu zákazníků jako Urus. Urus vypadá jako Lamborghini, ale nevypadá stejně jako Aventador nebo Huracan ... Spartacus používá stejnou filozofii. Má v sobě každý kus DNA Bugatti.


Spartacus ve své kombinaci modré a černé barvy nosí svou identitu Bugatti. Auto má na přední straně kultovní podkovovou mřížku. Vůz je dodáván s pěkně objemným tělem, ale jeho agresivní světlomety a zadní světlomety přispívají k nezapomenutelnému vzhledu.




Další zajímavý detail na Bugatti Spartakus je skutečnost, že i když detail podkovy chladiče zůstává v automobilu, za ním leží jen prodloužení nárazníku z uhlíkových vláken automobilu, což naznačuje, že toto je pro Bugatti nejen první auto v kategorii…

Aerial hamakový stan znamená nový komfort při přespávání v přírodě

AERIAL A1 je spojením nejlepších aspektů tří samostatných produktů. Kombinuje bezpečnost stanu, pohodlí a bezstarostnou povahu houpací sítě a napjatost / pružnost slacklines. AERIAL A1 je navržený průmyslovými designéry se skutečnou vášní pro venkovní prostředí, doslova přidává novou dimenzi kempování. Tento stan se připoutává ke stromům (nebo dokonce autům), takže váš zážitek z kempování můžete zažít kdekoli. AERIAL A1 nabízí pocit, že spíte v mracích. Struktura stanu vyžaduje, abyste natáhli základnu tak, aby byla prakticky plochá (na rozdíl od houpací sítě). AERIAL A1 lze snadno využít při cestování do skal, do přírody nebo dokonce na vodu. AERIAL A1 lze docela snadno zavěsit nad zemí. A naopak, pokud jste na otevřené louce, na které nemáte žádnou možnost, kde AERIAL yavěsit, můžete jej postavit na pevnou zem jako každý jiný stan.


Stan přichází s dostatkem prostoru pro jednu osobu. Zavěšení stanu mezi stromy je patrně stejně snadné jako jeho montáž na suchou půdu. Stan je dodáván s…

Historie vstřikování

Americký vynálezce John Wesley Hyatt spolu se svým bratrem Isaiahem patentoval v roce 1872 první vstřikovací stroj. Tento stroj byl relativně jednoduchý ve srovnání s dnes používanými stroji: fungoval jako velká podkožní jehla a pomocí pístu vstřikoval plast prostřednictvím vyhřívaného válce do formy. V průběhu let tento průmysl postupoval pomalu a vyráběl produkty, jako jsou obojky, knoflíky a hřebeny na vlasy.

Němečtí chemici Arthur Eichengrün a Theodore Becker vynalezli první rozpustné formy acetátu celulózy v roce 1903, což bylo mnohem méně hořlavé než dusičnan celulózy. Nakonec byl k dispozici v práškové formě, ze které byl snadno vstřikován. Arthur Eichengrün vyvinul první vstřikovací lis v roce 1919. V roce 1939 Arthur Eichengrün patentoval vstřikování plastikovaného acetátu celulózy.

Průmysl se ve 40. letech 20. století rychle rozrůstal, protože druhá světová válka vyvolala obrovskou poptávku po levných masových výrobcích. V roce 1946 postavil americký vynálezce James Watson …