Skip to main content

Vstřikovací stroje – uzavírací jednotka, plastikační a vstřikovací jednotka




Vstřikovací stroje – uzavírací jednotka, plastikační a vstřikovací jednotka:

Princip vstřikování: Tavenina se připraví v tavicí komoře vstřikovací jednotky a je vstříknuta do formy, kde zatuhne (ev. zesíťuje).

Uzavírací jednotka:

Vstřikovací stroje mají obvykle nosnou konstrukci sloupovou. Menší stroje mívají konstrukci dvousloupovou, větší čtyřsloupovou. Nosné sloupy 15 spojují jednotlivé části stroje a zároveň slouží k vedení jeho pohyblivých částí (pohyblivá část formy 10). Fréma 1 vstřikovacích strojů bývá vyrobena nejčastěji z litiny a mívá vytvořené lože s vodícími plochami umožňující pohyb vstřikovací jednotky.
Otevření a bezpečné uzavření formy zajišťuje uzavírací ústrojí. Potřebná uzavírací síla je závislá na velikosti stroje, resp. na velikosti plochy průřezu výstřiku v dělicí rovině a na velikosti vstřikovacího tlaku. Uspořádání uzavírací jednotky a tuhost uzavíracího mechanismu mé rozhodující vliv na těsnost formy.

Podle druhu pohonu lze rozdělit uzavírací jednotku na:



Přímé –Je vhodné pro menší stroje (jedna část formy je přímo spojená s pístem hydromotoru)
              Těsné uzavření formy bude zajištěno tehdy, pokud platí, že
Se závorováním – pomocí pomocných válců (malý průměr velký zdvih) dojde při uzavření formy ještě k mechanickému uzavření – závorování.

Hydraulicko-mechanické – Při dosednutí bude rychlost rovna nule (viz. obr.)



Plastikační a vstřikovací jednotka:

Vstřikovací jednotka musí zajistit dokonalou plastikaci a homogenizaci taveniny a dostatečně vysoký vstřikovací tlak. Vstřikovací jednotky se obvykle dělí podle způsobu plastikace:



Vstřikovací jednotka bez přodplastikace:

Ve vstřikovací jednotce bez předplastikace probíhá plastikace v tavicí komoře (pístová plastikace) nebo v pracovním válci (šneková plastikace).

Pístová plastikace:



Při pístové plastikaci se dávkuje zpracovávaný materiál dávkovacím zařízením do tavicí komory a to buď objemově nebo hmotově. V tavicí komoře se materiál roztaví a tavenina se vstříkne vstřikovacím pístem do formy. Teplo potřebné k ohřátí materiálu z počáteční teploty na teplotu vstřikování dodávají pásová topná tělesa. Podmínky, za kterých probíhá plastikace jsou charakterizovány tzv. teplotní účinností válce. Výhodou vstřikovacích jednotek s pístovou plastikací je jednoduchá konstrukce a snadné docílení poměrně vysokých vstřikovacích tlaků (přes 100 MPa). Nevýhodou je horší homogenizace taveniny.



Šneková plastikace:



U vstřikovací jednotky se šnekovou plastikací vstupuje zpracovávaný materiál z násypky do pracovního válce. V pracovním válci se šnekem plastikuje, homogenizuje a dopravuje před špicí šneku. Šnek se otáčí a po souvá směrem dozadu, čímž vytváří prostor pro taveninu. Po zplastikování potřebného množství se materiál axiálním pohybem šneku vstříkne přes vstřikovací trysku do formy. Pracovní válec je opatřen topením. Přímočarý i rotační pohon šneku bývá většinou realizován přímočarým a rotačním hydromotorem.
U nízkoviskozních materiálů má tavenina při vstřiku tendenci vracet se zpět do šnekového kanálu. Z těchto důvodů je na čele šneku zabudován zpětný uzávěr. Zpětné ventily umožňují dosažení vysokých vstřikovacích tlaků a zaručují dostatečnou dobu setrvání materiálu ve šnekovém kanálu. Teplotní režim stejně jako geometrie šneku závisí na druhu zpracovávaného materiálu. Šneková plastikace dává větší výkony než pístová. Také rovnoměrnost prohřevu a homogenizace taveniny je lepší.


Vstřikovací jednotka s přodplastikací:



Zajištění dostatečného plastikačního výkonu a dokonalé homogenizace taveniny vedly k rozdělení vstřikovací jednotky na část plastikační a část vstřikovací. Zpracovávaný materiál se plastikuje v oddělené plastikační jednotce a takto připravená tavenina se dopravuje do vstřikovacího válce, odkud se pak vstříkne pístem do formy. Toto uspořádání umožňuje i výrazné zkrácení vstřikovacího cyklu.
Plastikace může probíhat v plastikační komoře (pístová plastikace) nebo v pracovním válci (šneková plastikace). Vstřikování je v obou případech zajištěno vstřikovacím pístem.

Comments

Popular posts from this blog

Aerial hamakový stan znamená nový komfort při přespávání v přírodě

AERIAL A1 je spojením nejlepších aspektů tří samostatných produktů. Kombinuje bezpečnost stanu, pohodlí a bezstarostnou povahu houpací sítě a napjatost / pružnost slacklines. AERIAL A1 je navržený průmyslovými designéry se skutečnou vášní pro venkovní prostředí, doslova přidává novou dimenzi kempování. Tento stan se připoutává ke stromům (nebo dokonce autům), takže váš zážitek z kempování můžete zažít kdekoli. AERIAL A1 nabízí pocit, že spíte v mracích. Struktura stanu vyžaduje, abyste natáhli základnu tak, aby byla prakticky plochá (na rozdíl od houpací sítě). AERIAL A1 lze snadno využít při cestování do skal, do přírody nebo dokonce na vodu. AERIAL A1 lze docela snadno zavěsit nad zemí. A naopak, pokud jste na otevřené louce, na které nemáte žádnou možnost, kde AERIAL yavěsit, můžete jej postavit na pevnou zem jako každý jiný stan.


Stan přichází s dostatkem prostoru pro jednu osobu. Zavěšení stanu mezi stromy je patrně stejně snadné jako jeho montáž na suchou půdu. Stan je dodáván s…

SUV Bugatti Spartakus

Když Lamborghini debutoval  s jejich SUV Lamborghini Urus, bylo to pro mnohé velké překvapení. Nikdy za mého života jsem si nemyslel, že by Lamborghini chtěl jít cestou SUV. Koncept SUV Bugatti Spartacus zobrazuje možnost, jak by mohlo vypadat SUV od Bugatti.

Spartakus je prudký koncept SUV, který míří na stejnou skupinu zákazníků jako Urus. Urus vypadá jako Lamborghini, ale nevypadá stejně jako Aventador nebo Huracan ... Spartacus používá stejnou filozofii. Má v sobě každý kus DNA Bugatti.


Spartacus ve své kombinaci modré a černé barvy nosí svou identitu Bugatti. Auto má na přední straně kultovní podkovovou mřížku. Vůz je dodáván s pěkně objemným tělem, ale jeho agresivní světlomety a zadní světlomety přispívají k nezapomenutelnému vzhledu.




Další zajímavý detail na Bugatti Spartakus je skutečnost, že i když detail podkovy chladiče zůstává v automobilu, za ním leží jen prodloužení nárazníku z uhlíkových vláken automobilu, což naznačuje, že toto je pro Bugatti nejen první auto v kategorii…

Historie vstřikování

Americký vynálezce John Wesley Hyatt spolu se svým bratrem Isaiahem patentoval v roce 1872 první vstřikovací stroj. Tento stroj byl relativně jednoduchý ve srovnání s dnes používanými stroji: fungoval jako velká podkožní jehla a pomocí pístu vstřikoval plast prostřednictvím vyhřívaného válce do formy. V průběhu let tento průmysl postupoval pomalu a vyráběl produkty, jako jsou obojky, knoflíky a hřebeny na vlasy.

Němečtí chemici Arthur Eichengrün a Theodore Becker vynalezli první rozpustné formy acetátu celulózy v roce 1903, což bylo mnohem méně hořlavé než dusičnan celulózy. Nakonec byl k dispozici v práškové formě, ze které byl snadno vstřikován. Arthur Eichengrün vyvinul první vstřikovací lis v roce 1919. V roce 1939 Arthur Eichengrün patentoval vstřikování plastikovaného acetátu celulózy.

Průmysl se ve 40. letech 20. století rychle rozrůstal, protože druhá světová válka vyvolala obrovskou poptávku po levných masových výrobcích. V roce 1946 postavil americký vynálezce James Watson …