Konstrukční schéma pásového dopravníku je
zobrazeno na obrázku. Základní prvky používané při konstrukci jsou:
·
Dopravní pás – tažný i
nosný element pro dopravovaný materiál.
·
Nosná konstrukce – nese
veškeré strojní součásti pásového dopravníku.
·
Hnací stanice – tvoří
ji motor, který je připojen k hnacímu bubnu. Pohání dopravní pás.
·
Napínací bubny – slouží
k napínání dopravního pásu tak, aby byl přenos sil mezi hnacím bubnem a
dopravním pásem ideální.
·
Nosné válečky – mají za
úkol podpírat spodní i vrchní část dopravního pásu.
Schéma pásového dopravníku (1 – hnací stanice, 2 – dopravní pás, 3 –
napínací buben)
Hnací stanice
Hnací buben, hnací element a konstrukce, na
níž jsou tyto části uloženy, tvoří hnací stanici pásového dopravníku.
Hnací
buben
Nejčastější umístění hnacích bubnů je
v přepadové části dopravníku. Má za úkol přenášet obvodové síly na
dopravní pás a dochází zde ke změně směru pohybu pásu. Doporučený tvar válce je
se zkosením na každé straně (Obr). Toto zkosení slouží k automatickému
vycentrování dopravního pásu za běhu stroje.
Doporučený tvar válce
Hnací buben je důležitý z hlediska
přenášení sil, a proto bývá po obvodě upraven tak, aby se zvýšila hodnota
součinitele tření. Toho se docílí, pokud se na buben přidá dřevěné, gumové nebo
keramické obložení. Obložení bývá drážkové nebo šípové.
Hnací buben je připevněn na hřídeli, která je
uložena ve dvou ložiskách. Ložiska jsou upevněna v nosné konstrukci
pásového dopravníku.
Hnací
element
Hnací element, nejčastěji elektromotor, má za
úkol přenos výkonu na hnací bubny pásového dopravníku. Rozlišují se způsoby
přenosu podle počtu hnacích bubnů, z nichž nejčastější je jednobubnový
pohon.
Hnací elementy se dělí podle několika
kritérií.
Podle
umístění k hnacímu bubnu:
·
Jednostranný
·
Oboustranný
Podle
způsobu spojení motoru s hnacím bubnem:
·
Motor s převodovou
skříní
·
Motor spojený
s bubnem pomocí spojek
Podle
typu použitého motoru:
·
S převodovkou a
elektromotorem
·
S elektrobubnem
·
Se spalovacím motorem
·
Pneumatické motory
V praxi se nejvíce využívá k pohonu
pásového dopravníku elektromotor s převodovkou. Motor i převodová skříň je
umístěná mimo pásový dopravník a díky tomu je jednodušší výměna a údržba
motoru.
Dalším typem motorů jsou elektrobubny,
které mají motor i převody schovány uvnitř hnacího bubnu. Elektrobubny jsou
používány hlavně tam, kde jsou kladeny požadavky na to, aby pásový dopravník
zabíral minimální místo. Elektrobubny jsou používány pro menší a střední
výkony.
Spalovací a pneumatické motory jsou používány
jen zřídka. Pneumatický motor je používaný například pod zemí.
Elektrobubnové motory
Napínací buben slouží k zabezpečení
správného propnutí dopravního pásu, to je potřeba k optimálnímu přenosu
sil z hnacího bubnu na dopravní pás.
Napínání
pásu se dělí podle způsobu vyvolání síly:
·
Tuhé – pomocí šroubu
nebo kladkostroje. Používají se u pásových dopravníků kratších délek (30 – 50
m) a na dopravnících s vložkami z ocelových drátů.
·
Konstantní napínací
silou vyvolanou závažím. Toto napínací závaží se umisťuje v místě, kde má
dopravní pás nejmenší napětí v tahu.
·
Napínací silou
regulovatelnou ručně nebo automaticky. Mezi způsoby regulovatelné napínací síly
se řadí napínání pneumatické, elektrické nebo elektrohydraulické. Tyto způsoby
napínání dopravního pásu jsou používány pro delší dopravníky.
Nosná konstrukce má za úkol nést
strojní součásti pásového dopravníku a vytváří jeho trať. Nosná konstrukce se
rozděluje na stabilní a přestavitelnou. Je tvořena stojany, podélnými nosníky a
válečkovými stolicemi. Dopravníky o menších rozměrech nemusejí mít
v konstrukci nosné válečky, ty jsou nahrazeny pevným profilem pod
trajektorií pásu.
Válečkové stolice se skládají z nosných
stolic a nosných válečků. Slouží jako podpěra horní a spodní části dopravního
pásu.
Nosné stolice se dělí na:
·
Horní nosné stolice –
nesou horní nosné válečky. Podle počtu válečků se dělí na jednoválečkové,
dvojválečkové, trojválečkové a víceválečkové.
·
Spodní nosné stolice –
nesou spodní nosné válečky. Většinou jsou jednoválečkové a někdy dvojválečkové.
Nosné válečky jsou umístěny na nosných
stolicích. Vedou a podpírají dopravní pás. Jsou konstruovány tak, aby při chodu
vznikaly minimální odpory a pracovaly s vysokou spolehlivostí a vysokou
životností.
Nosné konstrukce pásových dopravníků
Dopravní pás je při provozu dopravníku jednou
z nejdůležitějších částí. Je to uzavřený prvek, který obíhá kolem hnacího
a hnaného bubnu. Dopravní pás je tažný prvek dopravníku a přenáší sypký, či kusový
materiál.
Podle
tažného elementu rozlišujeme dopravníky s:
a) Gumovým
pásem (nebo pásem z PVC)
b) Ocelovým
pásem
c) Ocelogumovým
pásem
d) Pásem
z drátěného pletiva
V provozu jsou nejčastěji používané pásy
gumové a pásy z PVC. Gumové dopravní pásy mají textilní nebo ocelovou kostru.
Gumové
pásy se dále dělí podle gumové krycí vrstvy na:
a) Otěruvzdorné
pásy
b) Samozhášecí
pásy pro doly
c) Pásy
odolné proti vysokým teplotám
d) Pásy
částečně odolné proti olejům, tukům a zvýšené teplotě
e) Pásy
odolné vůči olejům a tukům
PVC
pásy se dále dělí na:
a) Dopravní
pásy pro těžbu
b) Dopravní
pásy pro chemický provoz
c) Dopravní
pásy pro potravinářský provoz
d) Jiné
druhy dopravních pásů
Ocelové dopravní pásy se vyskytují zejména
v potravinářském a strojírenském provozu. Šířka těchto pásů se pohybuje od
300 mm do 800 mm a jejich tloušťka je od 0,4 mm do 1,6 mm. Tyto pásy můžou
pracovat při teplotách až 800 °C. Díky tuhosti u nich nedochází
k prodlužování a dobře odolávají vlhkosti a změnám teploty.
Ocelo-gumové pásy spojují výhody ocelových a
gumových pásů. Ocelové jádro je pokryté z obou stran gumovou vrstvou.
Pásy z drátěného pletiva se využívají pro
dopravu kusového materiálu ve specifických technologiích. Například u
ochlazování, sušení, sprchování materiálu apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat