Výroba vláken


Výroba vláken

Výroba vláken z kaprolaktamu:
Za objevem stojí Otto Wichterle, který v roce 1941 vynalezl postupu výroby
polyamidového vlákna tryskou (kaprolaktamu) a navíjení tohoto vlákna na cívku. Tento objev
stál na samém počátku průmyslové výroby umělých vláken u nás. Vlákno se začalo vyrábět
po skončení druhé světové války pod názvem Silon.
Jedná se o zvlákňování z taveniny. Při tomto zvlákňování se polymer (PA) roztaví a
vzniklá tavenina se vytlačuje zvlákňovacími tryskami do chladící ochranné šachty, kde
postupně tuhne. Potom následuje orientace a stabilizace rozměrů, které mohou být řešeny
také= odděleně.
Podle viskozity taveniny se k její přípravě používá buď tavicí rošt nebo vytlačovací
stroj. U PA se používá právě tavicí rošt. Na obrázku níže je zobrazeno uspořádání
jednotlivých členů při zvlákňování. Tavný rošt je v podstatě soustava topných trubek, na
kterých se granulát zadržuje než se roztaví. Tavení probíhá případně pod ochrannou
atmosférou (dusík). Tavenina stéká samospádem do sběrného prostoru pod roštem. Odtud ji
oběhové čerpadlo dopravuje ke zvlákňovacímu čerpadlu. Dopravované množství je větší než
odběr ke zvlákňování, což lze využít k míchání taveniny s použitím obtoku. Před tryskou je
zařazen jemný filtr k zachycování případných nečistot. Průtokem tryskou se formují
z taveniny vlákna, která se v chladicí šachtě chladí případně zvlhčují. Postupují dále do
ochranné šachty a pak se navíjejí. Rychlostí navíjení lze regulovat částečný stupeň dloužení.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Kinematika PRaM, základní typy

  Kinematika PRaM, základní typy PRaM dělení podle kinematiky  – podľa skladby hlavnýchôs TTT    -  základný typ kinematiky a využívá se při...