Zpracování druhotných surovin


Zpracování druhotných surovin


Hospodaření s odpady patří v současné době mezi frekventovaná témata. Plasty díky
svým specifickým vlastnostem, např. pevnosti, trvanlivosti, izolačním či antikorozním
vlastnostem, stále více nahrazují klasické materiály – sklo, dřevo, kov nebo papír.
Po skončení své životnosti se však stávají problematickým odpadem, se kterým si příroda
sama nedokáže poradit. Kromě omezování vzniku těchto odpadů se stává prioritou zejména
jejich využívání jako významného zdroje druhotných surovin.
Plastové odpady tvoří významnou složku komunálního odpadu - celkem až 25 %
objemu těchto odpadů.

Mlecí zařízení:
Volba vhodného mlecího zařízení závisí na vlastnostech rozmělňovaného materiálu a
požadované jemnosti zrna. Pro hrubé a střední mletí se používá kladivových mlýnů. Mlecího
účinku se dosahuje převážně úderem. Rozdělení částic na výstupu se reguluje jednak
obvodovou rychlostí, jednak uspořádáním sít. Zvyšováním obvodové rychlosti se zvyšuje
prachový podíl. Na obdobném principu pracují mlýny kolíčkové. Používají se pro jemné
mletí. Kolíčkové mlýny jsou vhodné především pro materiály křehké, necitlivé na zvýšení
teploty. Používají se také pro mletí některých látek v kapalném dusíku (PA, PE). Materiál se
dávkuje do kapalného dusíku. Doba setrvání v něm se řídí otáčkami dopravního šneku.
Podchlazen materiál se pak mele ve mlýně na požadovanou jemnost. Pro materiály
houževnaté lze použít mlýny, ve kterých se kombinuje účinek úderový se smykovým. Pro
střední velikost částic materiálů houževnatých se používá nožových mlýnů. Mlecího účinku
se dosáhne řezem.

Termoplasty:
Termoplasty lze zpracovávat tepelným účinkem. Roztavené plasty lze granulovat, atd.

Žádné komentáře:

Okomentovat

TEORIE SVAŘOVÁNÍ, DRUHY SVAŘOVÁNÍ

  TEORIE SVAŘOVÁNÍ, DRUHY SVAŘOVÁNÍ Svařování ·          Metoda kterou vytvořím nerozebiratelné spojení dvou částí kovů pomocí tepla při tep...