Mechanické úchopné hlavice PRaM

  Mechanické úchopné hlavice PRaM


mají nejméně dva úchopné prvky, tyto prvky můžou být pohyblivé buď oba dva nebo jen jeden, druhý je pevný. pohyblivé prvky mohou konat pohyby otočné, posuvné nebo obecné. rozlišujeme podle vyvození upínací síly na pasivní anebo aktivní.

Mechanické úchopové hlavice: pasivní – vlastní tíhou; pružností prvků
                                                            aktivní – silové působení na úchopné prvky

Mezi nejjednodušší mechanické úchop. hlavice patří hlavice pasivní, objekt je vhodně držen ve tvarovaných pevných podporách vlastní tíhou (především u rotačních součástí, příruby, hřídele). Uvolnění pružně uložených čepů se provádí pomocí stlačeného vzduchu.
            Mezi pasivní hlavice patří i různé konstrukce s pružnými nebo odpruženými čelistmi. Jsou to nejrůznější konstrukce kleštiňsložící k upínání součástí za vnitřní nebo vnější povrch, k uvolnění lze použít narážek působících při zpětném pohybu, ochopením předmětu jiným manipulatorem, nebo vybavit hlavici vyhazovači.
            Tyto mechanické pasivní hlavice mají obvykle jednoduchou konstrukci a používají se při manipulaci s lehčími objekty.
            Aktivní mechanické hlavice obsahují alespoň jeden pohyblivý prvek a vlastním pohonem. V závislosti na uspořádání vazby mezi pohonem a úchopným prvkem rozlišujeme:

Aktivní mechanické hlavice:    s transformačním blokem (1) u rotačních motorů (na vstupu hlavice musí zajistit posuvný výstupný pohyb Þ pomocí šroubu s maticí)
                                                            bez transformačního bloku (2)
                                                            se speciálními úchopnými prvky (3)

je mezi pohon a úchopné prvky vložen mech. člen umožňující společné ovládání více čelistí, změnu rychlosti a smyslu pohybu, změnu úchopné síly, popř. umožňuje snadněji vyřešit prostorové uspořádání hlavice. Podle použitého pohonu (elektromotor, rotační přímočarý nebo kývavý hydromotor, elektromagnet, aj.)může být pohyb na vstupu translační nebo rotační. V závislosti na použitý transformační člen se bude lišit výsledný pohyb (transformační členy: pákové, ozubené, vačkové, šablonové, šroubové).

K pohonu čelistí se často používají přímočaré hydraulické nebo pneumatické motory (kvůli jejich malým rozměrům a vyvození velkých upínacích sil), výhodné u ovládání zpětného pohybu válce pružinou (pružina uzavírá čelisti a hydraulika otevírání čelisti Þ konstantní upínací síla i v případě poklesu tlaku).

Nejrozšířenější je provedení mechanických úchopných hlavic s otočně uloženými čelistmi a přímočarým pohybem na vstupu do transformačního členu, tento člen je tvořen pákovým systémem nebo systémem ozubených převodů, konstrukce s ozubenými převody jsou výhodnější pro větší zatížení a umožňující docílení i nesouměrných pohybů při použití ozubených kol různých průměrů (méně přesné Þ vymezování vůlí v ozubení).

Používá se i řešení s uzavíráním čelistí pomocí šablony, které mívá tvar oboustranného klínu (uzavírání dvou čelistí) nebo kužele (uzavírání více čelistí). Méně časté je provedení úchopných hlavic s rotačním pohybem na vstupu a posuvným pohybem čelistí, pohyb čelistí je odvozen od ozubených převodů, prostřednictvím kotouče se spirálovou drážkou na čele nebo pomocí pohybových šroubů.

Mechanické úchopové hlavice se většinou řeší jako jednoúčelové konstrukce určené pro zcela konkrétní aplikaci. Jejich uspořádání respektuje tvarové a rozměrové parametry manipulovaných objektů.

Komentáře